Partneři naší školy
29. února 2024
Úřední hodiny:
Konzultace VŽDY pouze po předchozí telefonické domluvě (596 612 102).
Dopis rodičům se žádostí o pomoc a spolupráci při řešení problému šikanování:
Vážení rodiče,
naše škola je příznivě hodnocena vámi i širokou veřejností. Velmi si toho vážíme. Nicméně i ta nejlepší škola není zcela imunní proti výskytu šikanování. Chování s náznaky šikany je v současné době velkým celospolečenským problémem. Týká se to sice malého počtu žáků, ale my nechceme před tímto problémem zavírat oči.
U většiny žáků se lze spolehnout na jejich zodpovědné chování. Velice se snažíme o to, aby se toto počínání několika jednotlivců neodrazilo na chování všech ostatních nebo aby nebylo několika nezodpovědným jedincům umožněno úspěšně zastrašovat ostatní. Chceme být připraveni zachytit případné ubližování slabším hned v počátku a účinně takové bezpráví zastavit.
Řešení problémů dětí věnujeme ve škole ohromné množství času. Abychom předcházeli incidentům, velký důraz klademe na prevenci, organizujeme různé akce pro děti, projektové dny, rozšiřujeme nabídku kroužků, které děti mohou navštěvovat. Samotným dětem doporučujeme, aby o problémech otevřeně hovořily a podělily se o své starosti. Ne vždy děti najdou v sobě dost odvahy, aby se s problémem svěřily ve škole. Prosíme Vás proto o pomoc.
Pro nás je velice důležitá spolupráce pedagogů s rodiči. Kdybyste měli podezření či dokonce jistotu, že je vašemu dítěti ubližováno, bezprostředně se obrat´te na třídního učitele nebo školního metodika prevence. Vaše informace se budou brát velmi vážně a situaci urychleně vyřešíme.
Doufáme, že pomůžete následujícími způsoby:
Informujte nás prosím, pokud bude Vaše dítě šikanováno nebo zastrašováno nebo mu bude nějaké jiné dítě ubližovat ( kontakt na třídního učitele nebo školního metodika prevence najdete na našich stránkách ). Pokud Vaše dítě patří mezi ty, kteří nejdřív uhodí a až potom přemýšlejí, vážně si s ním prosím promluvte. Podle našeho názoru jde o tak vážný problém, že jsme rozhodnuti příště děti, které budou vyvolávat nepřátelství, mstít se, spolčovat se s druhými k šikanování jednoho dítěte nebo si budou libovat v násilném, vyprovokovaném chování, hodnotit velice přísně v souladu s ustanovením Školního řádu.
Doufáme, že uděláte všechno, co je ve Vašich silách, abyste nám pomohli potlačit tuto nežádoucí tendenci. Je v zájmu každého z nás, aby se takovéto asociální jednání postihovalo co nejpřísněji.
Děkujeme za spolupráci.
Mgr. Lenka Malyszová
školní metodik prevence
Dopis rodičům:
Vážení rodiče,
vzhledem k tomu, že máte zásadní vliv na to, jaký postoj bude mít Vaše dítě k drogám, předkládáme Vám některé rady, jak předejít tomuto problému:
Deset aktivit, kterými mohu přispět ke snížení rizika, že mé dítě začne brát drogy :
1. Pohovořím si s dítětem o drogách
· řeknu svému dítěti, jaký mám postoj k drogám a co si o nich myslím
· řeknu svému dítěti, co udělám, když zjistím, že drogy užívá )zkouší)
· poradím mu, jak se zachovat, až mu bude někdo drogy nabízet
2. Pravidelně budu hovořit se svým dítětem o tom, co ho v současnosti trápí
· pozorně ho vyslechnu – nebudu to hodnotit ani unáhleně přikazovat či zakazovat
· řeknu mu, jak to na mne působí a co si o tom myslím
· sdělím mu, co bych dělal na jeho místě já
3. Pravidelně budu působit na rozvoj sebevědomí svého dítěte
· alespoň 3x denně si najdu důvod k jeho pochvale, k projevení uznání
· pokud se najde příležitost, kladně zhodnotím své dítě třetí osobě v jeho přítomnosti
· vpřípadě neúspěchu ho povzbudím a projevím víru, že to příště dokáže
4. Budu své dítě vychovávat k zodpovědnosti za své chování
· pokud mé dítě překročí výchovná pravidla v rodině, ponese za to následky
· pokud překročí pravidla školy, nebudu mu usnadňovat nesení následků
· budu vždy připomínat, že za každé chování jsme sami odpovědni
5. Budu své dítě bezpodmínečně přijímat a mít rád
· budu-li se na své dítě zlobit, řeknu mu to, ale to nic nemění na tom, že ho mám rád
· pokud bude zlobit, budu vždy hodnotit toto chování a nikoli jeho
6. Budu své dítě učit odmítnout
· budu své dítě učit, že odmítnout kamaráda neznamená ztratit ho
· dítě by mělo vědět, že je možné odmítnout i divné chování dospělého člověka
7. Budu své dítě učit sebekázni
· budu svému dítěti přidělovat povinnosti a trvat na jejich pravidelném plnění
· budu postupně vyžadovat pravidelné plnění povinností bez mého připomínání
8. Naučím své dítě pozitivně vidět svět
· budu své dítě učit hledat na všem také dobré stránky
· budu projevovat důvěru v jeho síly, které může uplatnit připřekonávání obtíží
9. Povedu své dítě k aktivnímu trávení volného času
· omezím sledování televize, případně počítačových her
· zajistím dítěti přiměřené množství pravidelných zájmových činností
· budu mít přehled o tom, co dělá v mimoškolní době
10.Budu se zajímat o to, s kým mé dítě kamarádí
· budu se zajímat o kamarády dítěte, o jeho vztah k nim, jací jsou, jak se chovají apod.
Závislost na internetu (netholismus)
je závislost primárně psychická nikoli fyziologická. Rozdíl mezi gamblery a netomany je relativně malý. U obou je totiž přítomna ztráta sebeovládání, touha po takovém chování, které směřuje k prožívání příjemného. Ostatně tato charakteristika se hodí na všechny tzv. nedrogové závislosti.
Se závislostí na internetu souvisejí potíže fyzické, psychické a sociální.
Fyzické potíže - průběžné poškozování krční páteře, vady držení páteře a v jejich důsledku pak špatné držení těla, které zhoršuje funkci krevního oběhu, přičemž některé tělesné partie jsou natolik přetěžovány, že může docházet i ke zduření šlach, dále pak průběžné poškozování očí, k němuž dochází při dlouhodobém sezení u monitoru. Organismus je přetěžován, člověk si však nepřipouští, že vyhledávání nových informací na internetu je namáhavé a stresující. Při stresu se však v mozku vyplavují tzv. excitační aminokyseliny, které způsobují zvýšenou odumírání neuronů, tj. nervových buněk. To má následky v psychické oblasti.
Psychické potíže souvisejí s tímto zmíněným poškozením neuronů a s celkovým přetěžováním, resp. zahlcováním informacemi. Člověk se obtížněji soustřeďuje, klesá kvalita jeho pozornosti. U malých dětí hrozí vlivem excitačních aminokyselin poškození mozkové kůry a tím i pokles intelektových schopností podobně, jako je tomu u závislosti na televizi.
V oblasti sociální dochází k tomu, že počítač se stává pro mnoho lidí náhražkou vzájemné interakce a komunikace. Člověk se stává součástí řízené komunikace, ale tuto komunikaci neřídí pouze on, nýbrž i jeho počítač.
Výsledkem je, že jeho výrazové prostředky se snižují. Velmi nebezpečné je to hlavně u dětí, které se v určitém věku musí naučit komunikovat díky svému okolí s vnějším světem. Počítač však dětem neumožňuje získat odpovídající sociální dovednosti. Závislost na internetu se může odrážet i v partnerském a sexuálním životě, protože někteří lidé se stávají závislí na erotických stránkách internetu a klesá jejich schopnost komunikovat s příslušníky opačného pohlaví.
Podstata netomanie spočívá v tom, že většina lidí nepotřebuje naplnit své ambice a představy v reálném světě. Velmi často stačí virtuální prožitek, někdy dokonce fantazijní uspokojení.
Rozdíl mezi virtuálním a skutečným prožitkem odpovídá rozdílu mezi reálným a symbolickým jednáním. Výhodou symbolického prožitku je to, že rizika z něj plynoucí jsou výrazně nižší, než rizika chování, která by člověk podstupoval v realitě - v procesu symbolického virtuálního prožitku se nikomu nemůže nic zlého stát. Tato přednost virtuálního symbolického prožitku může být někdy i silnější než výhoda reálného plného prožitku, kterou poskytuje člověku realita.
Internet nabízí člověku bezpečnou virtuální realitu, bezpečný svět, ve kterém se může volně pohybovat, nabízí také poměrně vysokým stupeň anonymity. Současně je mu umožněno do této virtuální reality zakomponovat i fantazijní produkce.
Při vzniku závislosti na internetu je důležité, jak uživatel internetu vnímá sebe a své okolí. Ukazuje se, že lidé, kteří mají tendenci zabývat se sebou samými, jsou na internetu závislejší, než lidé, kteří se soustřeďují spíše na okolní svět.
U osob první zmíněné skupiny myšlenkové pochody často směřují zabýváním se jejich vztahem k internetu a často na toto téma rovněž komunikují s ostatními lidmi. Stává se, že jsou pak obvykle svými myšlenkami zaujati natolik, že se dostávají do čím dál tím bezvýchodnějšího postavení.
Další příčinou, která přispívá ke vzniku netomanie, je nízké sebehodnocení a pochybnosti o sobě samém. Člověku s nízkým sebehodnocením internet nabízí zisk pozitivní odezvy, která mu umožňuje zvýšit si svou osobní prestiž. Umožňuje mu, aby se projevoval, jak je mu to příjemné.
Zneužívání internetu má a sociální kontext, protože postižený člověk, u něj tráví nadměrné množství času, a to bez jakéhokoli cíle.
Projevy:
nutkavá potřeba neustále prohlížet svou e-mailovou poštu,
nutkavá potřeba bez cíle listovat nabídkami jednotlivých serverů,
vtíravé myšlenky o internetu ve chvílích, kdy se zabývá jinými aktivitami;
v blízkosti počítače vzniká bezdůvodná potřeba zapnout jej, připojit se na internet.
ztráta zájmu o své okolí,
omezení činností, které ho dříve uspokojovaly,
izolace od okolí.
vědomí, že toto chování je nesprávné a snaha je maskovat.
upřednostňování virtuálních vztahů před skutečnými
snížení sebekontroly při používání internetu,
neschopnost přerušit práci s internetem
Tímto způsobem si pak závislý člověk uspokojí i své nejzákladnější fyziologické potřeby, např. sexuální, pomocí pornografie. Internet může být prostředkem k hazardní hře s nebezpečím přechodu k patologickému hráčství.
Kyberšikana
Informační technologie jsou zneužívány k cílenému ubližování a zastřešování obětí - zejména internet a mobilní telefony. Uvádí to až 30 % dětí ve věku do 15 let a jo jak v ČR, tak v zahraničí. Tento nový jev byl pojmenován "cyberbullying", tedy jakási kyberšikana.
Kyberšikana je úmyslné, opakující se a nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit oběti za použití informačních a komunikačních technologií.
Charakteristické rysy, podoby kyberšikany:
Posílání krutých, vulgárních či výhrůžných emailových zpráv oběti. Výhrůžné telefonáty, esemesky a podobně.
Vytváření webových stránek, na kterých se objevují příběhy, karikatury, obrázky, fotky, vtipy, básně a písně, které oběť zesměšňují a ponižují.
Posílání obrázků, fotografií, video nahrávek spolužákům online, za účelem, aby hlasovali, Kdo je největší... (doplnění urážlivého nebo vulgárního slova).
Vystavení pornografických fotografií s tváří oběti na webu nebo jejich zasílání ostatním prostřednictvím e-mailu.
Agresoři se dostanou do poštovního programu oběti, odkud odesílají pod jejím jménem kamarádům či známým vulgární, případně obtěžující zprávy, fotografie, videa a podobně.
Agresoři oběť fotografují nebo filmují prostřednictvím digitálního fotoaparátu, mobilního telefonu či kamery a pořízené záběry rozesílají ostatním spolužákům.
Kyberšikana je jev poměrně mladý.
Rychlému šíření napomáhá, že ne všichni rodiče a pedagogové jsou obeznámeni s možnostmi a riziky technických vymožeností.
Na rozdíl od klasické šikany je kyberšikana v mnohém zrádnější. Oběť netuší, kdo jí ubližuje, protože agresorovi (agresorům) nevidí do tváře, a tak se nemůže patřičně bránit.
Domov byl u klasické šikany pro oběť místem, které ji před útoky agresorů ochránilo, u kyberšikany tomu tak není. Agresoři mohou prostřednictvím mobilního telefonu či internetu pronásledovat své oběti kdykoli a kamkoli, oběť nemá šanci uniknout.
Kyberšikana poskytuje agresorům anonymitu. Pro agresory je snadnější poslat obětem výhrůžný vzkaz, fotografii, video a podobně, než se s nimi setkat tváří v tvář. Moc anonymity umožňuje agresorům činit i to, nač by si jinak netroufli.
Klasická šikana se nejčastěji odehrává ve třídě, v jídelně, na chodbách, na hřištích, v šatnách... tedy vesměs na místech, která nebývají ze strany učitelů tolik kontrolována. Kyberšikana je ještě skrytější. Odehrává se ve virtuálním prostoru, který je mimo učitelskou kontrolu, a tak roste počet případů, kdy mohou agresoři svým obětem beztrestně ubližovat.
Pokud agresoři uráží slovně, oběť si nemusí pamatovat každé slovo, ale v případě emailů, textových zpráv, chatu a webových stránek si oběť čte to, co jí agresoři napsali, neustále dokola. Napsaná slova se pak zdají být konkrétnější a skutečnější než slova mluvená.
Agresoři nemusejí být nutně starší a fyzicky silnější něž jejich oběti. Spíše než fyzická síla a stáří agresorů rozhodují dobré znalosti z oblasti informačních a komunikačních technologií.
Obětí kyberšikany se může stát kdokoli. Agresoři si oběť mohou vyhlídnout zcela náhodně. Přesto se mohou stát snadnějšími oběťmi agresorů děti, které jsou na počítačích a mobilních telefonech závislé.
Kyberšikana se nemusí odehrávat opakovaně. Pokud například agresor umístí na webové stránky fotografii oběti nějakým nevhodným způsobem upravenou, i toto jediné umístění na stránky si časem může prohlédnout velké množství osob.
Výrazně se zvyšuje počet zapojených osob, na webové stránky se teoreticky může podívat kdokoli na světě. Tím se zvětšuje okruh lidí, kteří se k tyranizování oběti mohou přidat, jakož i těch, před nimiž se oběť může cítit zesměšněna.
V současné době se setkáváme s tímto problémem, více informací v souboru zde: